Meks Vimperk

Křest knihy Modrý Pánbůh

Městská knihovna v Českém Krumlově 22. 01. 2018 (Po) 18:00 – 20:00 hod / Zveme vás na představení prvního českého vydání románu Rudolfa Slawitscheka (1880 – 1945) Modrý Pánbůh (odkazující na Modrý obrázek na Kleti), kterou vydala v rámci své ediční řady Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích.

Autor zasadil příběh do fiktivního města nazvaného Rosenburg, jehož reálných předobrazem byl Český Krumlov. Kniha vychází v českém překladu krumlovského rodáka Helmuta Wagnera po devadesáti letech. Museum Fotoateliér Seidel poskytlo do knihy fotografie samotného autora, jeho manželky i dcery a další zajímavé snímky.

Překladatel německého originálu Helmut Wagner je spjat i s Fotoateliérem Seidel. Po násilném uzavření fotoateliéru v roce 1953 nabídl František Seidel Helmutově rodině nastěhovat se do nevyužitých prostor ateliéru. Rodina Wagnerů tak s Františkem Seidelem a jeho maminkou bydlela v Linecké ulici několik let a pan Wagner má na tu dobu mnoho vzpomínek.

Vstupné: zdarma

Cena Johanna Steinbrenera 2017 – nominované knihy

Do soutěže o cenu Johanna Steinbrenera jsou nominovány knihy o Šumavě vydané v předchozím roce. Šumava je pro tento účel chápána jako území tvořené okresy Klatovy, Prachatice, Český Krumlov.

V roce 2017 se soutěží se ve dvou kategoriích:

– beletrie, poezie
– naučné, odborné, fotoknihy (současné i historické)

Do soutěže je nominováno celkem dvaatřicet knih, které vyšly v předchozím roce. V jedné kategorii se nachází beletrie s poezií a v druhé knihy naučné či fotoknihy. Informace o jednotlivých titulech najdete také na našich stránkách v sekci „KNIHOVNA“

Přestože se snažíme sledovat dění na knižním trhu, může se stát, že nějaký titul unikl naší pozornosti. Budeme samozřejmě rádi, pokud nás na chybějící knihy upozorníte…

Knihy vydané v roce 2016:

BELETRIE, POEZIE

01. Szpuk Roman: A zavaž si tkaničky (lyrická próza)
02. Kavale Jan: Příběhy šumavského lesa (beletrie)
03. Kopecká Lucie Charlotte: Domorodka s šumavského pohraničí (beletrie)
04. Fibich Ondřej: Ze Šumavy špalíček pohádek a písniček (beletrie)
05. Sichinger Martin: Poslední šumavská pastvina (beletrie)
06. Zitková Eva Marie: Báby v nepaměti (beletrie)
07. Steun Eduard,Malá Marie,Guggeis Charlote,Denk Karel,Kopp Jan: Šumavští rodáci vzpomínají (beletrie)
08. Nový Ivan: Davídek – doma (1.díl) (beletrie)
09. Šindelář Vladimír: Kriminální příběhy ze staré Šumavy 2 (beletrie)
10. Šindelář Vladimír: Kriminální příběhy ze staré Šumavy 3 (beletrie)
11. Vávra Jan Ziny: Král Boubín a jiné pověsti ze Šumavy (beletrie)
12. Vlčková Anna: Hořkost probuzení (beletrie)
13. Fořt Karel: Příběhy z poválečné Šumavy (beletrie)
14. Borovská Jitka,Kamarád Bohuslav,Moldřík Albert,Pivoda Aleš,Pivodová Kristýna: Kriminální případy ze Šumavy III (beletrie)
15. Jiřina Marková: Čas nechytíš (poezie)
16. František Kadoch a kolektiv autorů: Šumavský kalendář (beletrie)
17. Korandová Marie: Piruety na ostří nože

NAUČNÁ, FOTO

01. kolektiv autorů, sborník: 2015 – rok Hanse Watzlika (naučná)
02. František Nykles, Josef Pecka, Petr Mazný, Jaroslav Vogeltanz: Tajemství šumavských vod II. (naučná)
03. Podhola Roman: 583 portrétů zmařené Šumavy (naučná)
04. Bürger Martin editor: Šumava v proměnách času číslo: II (naučná)
05. Haller Marita, Mazný Petr: Šumava a Bavorský les (naučná)
06. Kaše Jan: Ukryli Keltové na Šumavě poklad? (naučná)
07. Šmída Zdeněk: Šumava – Modravské pláně (naučná)
08. Skočný Ladislav: Šumava patřila sklářům 2.díl (naučná)
09. Dvořák Jan: 25 let příběhů Národního parku Šumava (naučná)
10. Kučerová Martina, Dvořák Vladimír a kolektiv autorů: Světem šumavské přírody (naučná)
11. Leiš Martin: Šumava na pohlednicích ateliéru SEIDEL (foto)
12. Čížková Pavla, Hubený Pavel: Šumavské lesy pod lupou (naučná)
13. Fencl Pavel a kolektiv autorů: Šumavské Hoštice – obec a její místní části (naučná)
14. Hudičák Petr: Lipno – krajina pod hladinou (foto)
15. Kunc Vladimír: Šumava Šumava/Bömerwald (foto)

Porota

Porotu tvoří spisovatel, knihovník, knihkupec,typograf a literární redaktor. Každý posuzuje knihu trochu jinak…

Předfestivalový týden otevřel Hynek Klimek

Kavárna Happy Hemp je novým prostorem, ve kterém se potkáte s naším festivalem. V úterý 14. listopadu se zde konal první pořad předfestivalového týdne HYNEK KLIMEK: STRAŠENÍ SE STRAŠIDLÁŘI A JEJICH AUTOREM

Hynek Klimek se narodil roku 1945 v Praze, kde vystudoval střední průmyslovou školu stavební. Od roku 1978 žil v Českých Budějovicích a po roce 2006 převážně na Šumavě, kde se na jaře roku 2012 usídlil natrvalo. Původním povoláním stavební technik se stal v lednu 1990 novinářem a zůstal jim patnáct roků. V roce 1990 přispíval do časopisu Hlas svědomí nebo byl krátce šéfredaktorem týdeníku Nový život. V roce 1992 byl vedoucím redaktorem Jihočesky pošty. V letech 1997–1998 byl šéfredaktorem časopisu Českobudějovické listy. Poté se rozhodl pro svobodné povolání literáta-publicisty. Po více než sedmi letech se k novinařině dočasně vrátil na čtyři a půl měsíce. Od prosince 2012 je opět svobodný literát-publicista. Je členem Jihočeského klubu Obce spisovatelů a Syndikátu novinářů České republiky.

Dílo:

Milenci, andělé a ti druzí
Strašidla od Šumavy po Prahu.
Mýty a báje staré Šumavy.
Mýty, báje a povídačky jižních Čech.
Smrt krásné stopařky.
Jak se z divoženky stala krásná víla.
O víle Vodánce.
Příběhy víly Vodánky.
Jak Klárka pomohla víle a víla Klárce.
Vládcové našich hor.
O víle Vodánce a bludičce Markétce
Příběhy z jižních Čech – Toulava. Jak se Mates toulal ke štěstí.
Mezi námi hradními strašidly.
Mezi námi vodníky.
Mezi námi čarodějnicemi.
Mezi námi lesními strašidly.
Mezi námi vílami.
Mezi námi draky.
Mezi námi starobylými strašidly.
Mezi námi trpaslíky.
Mezi námi obry.
Mezi námi čerty.
Mezi námi přízraky.
Mezi námi městskými strašidly.
Mezi námi cizokrajnými strašidly.
Mezi námi ze záhrobí.
Mezi námi ohnivými strašidly.
Mezi námi z hlubin tajemna.
Povodně jižní Čechy 2002 – fotografická spoluúčast.
Hříšníci ze šumavských vrchů
Kam na víkendy? – Jižní Čechy I.
Kam na víkendy? – Jižní Čechy II. Písecko, Strakonicko, Šumava.
Příběhy hospůdek okolo Vltavy
Sezimovo Ústí – město, které se zrodilo dvakrát
Trojmezí.
Sušicko.
Klatovsko.
Podhůří.
Prachaticko.
Českokrumlovsko.
Otava.
Hadí příkop
Jak zlikvidovat šéfa
Měsíc ve dne
Střídavě jasno
Jihočeský kalendář 2005
Barevné kameny Adalberta Stiftera
Jihočeský lidový kalendář 2006
Sůl a cukr
Příběhy jihočeských hostinců – 1. díl
Příběhy jihočeských hostinců – 2. díl
Smrt krásné stopařky.
Jihočeský lidový kalendář 2007
Jihočeský lidový kalendář 2008.
Vítr sedmi vůní
Přece nechcípnu jen tak

ŠUMAVA LITERA 2017 aneb Co vás čeká…

V sobotu 18. 11. 2017 se ve Vimperku uskuteční již třetí ročník literárního festivalu ŠUMAVA – LITERA, setkání spisovatelů, nakladatelů, knihkupců, čtenářů a milovníků Šumavy. Program festivalu je letos pestrý a obsáhlý…

Předfestivalový týden

V týdnu před hlavním festivalovým dnem nabízíme v prostorách kavárny Happy Hemp (ul. 1. máje 116) tři zajímavé přednášky:

ÚTERÝ 14. LISTOPADU
19.00, kavárna Happy Hemp
HYNEK KLIMEK: STRAŠENÍ SE STRAŠIDLÁŘI A JEJICH AUTOREM

STŘEDA 15. LISTOPADU
19.00, kavárna Happy Hemp
HASAN ZAHIROVIČ: KAREL ČAPEK A ŠUMAVA

ČTVRTEK 16. LISTOPADU
19.00, kavárna Happy Hemp
MUZEUM FOTOATELIER SEIDEL: VLAKEM ZE STRAKONIC DO VOLAR

Pátek – večer pro pozvané

Páteční večer patří již tradičně pouze našim hostům – spisovatelkám a spisovatelům, nakladatelům a nakladatelkám, knihovnicím, knihkupcům… prostě všem, co se knihám věnují (převážně) profesionálně. Tento večer je pro nás vlastně nejdůležitější, protože naplňuje hlavní smysl festivalu. Potkávání se, povidání si, sdělování si zkušeností. Letos o to více, protože nám ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu Jaromír Polášek a spisovatel Hynek Klimek představí projekt, který vznikl díky prvnímu ročníku Šumavy Litery.

PÁTEK 17. LISTOPADU 2017 (NEVEŘEJNÉ)

HOTEL ZLATÁ HVĚZDA
program pro autory a nakladatele
18.00 JAROMÍR POLÁŠEK, HYNEK KLIMEK: PROPOJENÍ LITERATURY A CESTOVNÍHO RUCHU aneb VÝSLEDEK JE TU.
20.00 JIŘÍ BŘEZINA: SOCIÁLNÍ MARKETING

Hlavní festivalový den

Hlavní festivalový program se nám letos rozkročil do několika prostor. Centrem nadále zůstávají prostory hotelu Zlatá Hvězda. Zde najdete všechny prodejce šumavských knih, potkáte se tu s autory a nakladateli. Každou hodinu představíme zajímavého hosta, či knihu. Najdete zde fotokoutek, kde se můžete (prostřednictvím našeho profesionálního fotografa) vyfotit se svým oblíbeným autorem a vytištěnou fotografii si rovnou odnést. V salonku pak budou probíhat především filmové a fotografické projekce.

ZLATÁ HVĚZDA – HLAVNÍ SÁL – 10.00 ZAHÁJENÍ
-každou celou hodinu prezentace knihy či nakladatelství
-autogramiády, prodej knih, setkání s autory

SOBOTA 18. LISTOPADU 2017 – ZLATÁ HVĚZDA (SALONEK)

11.45 MUZEUM FOTOATELIER SEIDEL: ŚUMAVA – KRAJINA POD SNĚHEM
13.30 VÁCLAV ČUBR: NA CESTÁCH KRAJINOU – ŠUMAVA
14.45 EMIL KINZL, JAN FISCHER: ZMIZELÁ ŠUMAVA – PROJEKCE
16.15 LENKA OVČÁČKOVÁ: HLUBOKÉ KONTRASTY
18.00 JAN KAVALE: ŠUMAVSKÁ TOULÁNÍ

Novým prostorem, kam se náš košatý program letos posouvá, je kavárna Happy Hemp. Pro její využití nás přiměla zejména její blízkost od hlavního centra festivalu – hotelu Zlatá Hvězda. Kavárna je přes ulici (cca 50 m) a nebude tak problém se přesouvat. A to jak pro účinkující, tak pro návštěvníky. Své knihy tu také představí bavorské nakladatelství Morsak Verlag.

V prostorách kavárny bude nainstalována výstava, která je věnovaná šumavské spisovatelce, básnířce a skladatelce ROSE TAHEDL. Najdete zde také instalaci nominovaných titulů na Knihu roku.

SOBOTA 18. LISTOPADU 2017 – KAVÁRNA HAPPY HEMP

11.00 HANS SHOPF: VZPOMÍNKY NA DĚTSTVÍ V KNIHÁCH NAKL. MORSAK
12.30 ŠUMAVA FRANTIŠKA MALOCHA
14.00 IVAN NIKL: BÁSNICKÉ DÍLO LADISLAVA STEHLÍKA
15.00 ONDŘEJ FIBICH: MOTIVY SMRTI V DĚTSKÉ LITERATUŘE ONDŘEJE FIBICHA
PÍSNĚ Z AUTOROVA ŠPALÍČKU HRAJE A ZPÍVÁ VÁCLAV NOVÁK
16.30 MIROSLAV ŠOBR: ZAHRADOU POZNÁNÍ
18.00 GERNOT PETER: ROSA TAHEDL

Kompletní PROGRAM 2016 najdete ZDE

Galavečer a cena Johanna Steinbrenera

Slavnostní Galavečer proběhne tradičně v sále MěKS Vimperk. Zde bude vyhlášena cena Johnanna Steinbrenera pro nejlepší knihu o Šumavě vydanou v roce 2016. Letos se vracíme ke dvěma kategoriím: beletrie a poezie a fotoknihy (současné i historické), naučné, odborné. Letos poprvé vyhlásíme Cenu knihoven. O oblíbeném titulu mohli rozhodnout čtenáři našich regionálních knihoven pomocí hlasovacích lístků. Svoji knihu opět vybere a ocení Šumavský pivovar. A konečně je již potřetí byla vyhlášena studentská literární soutěž. Její vítěze taktéž prozradíme na galavečeru.

VÝSTAVY

ROSA TAHEDL – KAVÁRNA HAPPY HEMP
POZNÁVÁME ŠUMAVU – GALERIE U ŠAŠKA (MěKS)

Nominované knihy za rok 2016 najdete na ZDE

Rozhovor s ředitelem MěKS Jaroslavem Pulkrábkem

„Nechceme být prodejním veletrhem, proto akci říkáme festival. Mělo by se jednat o setkání lidí, kteří mají rádi Šumavu a literaturu o ní. Jedná se vlastně o jakési vyvrcholení celoroční práce, kdy soustřeďujeme aktuální informace o šumavské literatuře na našem webu a sociálních sítí. Kdy se věnujeme projektu Šumava literární, v rámci kterého instalujeme QR kódy na zajímavá místa a jehož cílem je propojit knihy a krajinu, kde se děj odehrává a ukázat Šumavu z poněkud jiného úhlu – očima spisovatelů. V předvečer festivalu také probíhá setkání lidí, kteří se věcem okolo literatury věnují profesionálně. Těm nabízíme přednášky o novinkách v oboru, či prezentace zajímavých lidí. Smyslem je se potkat, povídat si a případně navázat spolupráci, vytvářet nové projekty.“ přibližuje podstatu Šumavy Litery ředitel vimperského kulturního střediska Jaroslav Pulkrábek. Právě toto středisko knižní festival pořádá.

Rozhovor Jaroslavem Pulkrábkem si přečtěte ZDE

Porotota

Jan Cempírek – předseda (spisovatel)
Hana Soukupová (literární redaktor, etnograf)
Jan Viener (typograf)
Hana Mrázová (ředitelka knihovny)
sestry Milisterferovi (knihkupci – jeden společný hlas)

Připomeňme si… Kniha roku 2015 a 2016

Letos vyhlásíme již potřetí „šumavskou knihu roku“. Odborná porota festivalu regionální literatury Šumava Litera již vítěze zná. Autoři i veřejnost se však výsledky dozví až na galavačeru, který se v rámci festivalu koná 18. listopadu 2017 v sále vimperského kulturního střediska. Nominováno bylo celkem dvaatřicet knih, které vyšly v předchozím roce. V jedné kategorii se nachází beletrie s poezií a v druhé knihy naučné či fotoknihy.

NOMINOVANÉ KNIHY ZA ROK 2016

 

A jak dopadly předchozí dva ročníky? Pojďme si to připomenout…

ŠUMAVSKÁ KNIHA ROKU / Cena Johanna Steinbrenera 2015

Cenu Johnanna Steinbrenera pro nejlepší knihu o Šumavě vydanou v roce 2014 – v kategorii beletrie, poezie – získal titul „Meyrovo sklo aneb Kam před Rudou armádou schováte svůj poklad?“ vimperského rodáka Martina Sichingera, následován Přemyslem Čechem, autorem knihy Trefen šumavským genem, a historickým románem Co báby nevěděly, který napsala Eva Marie Zitková.

– kategorii beletrie, poezie

1. Sichinger Martin: Meyrovo sklo
2. Čech Přemysl: Trefen šumavským genem
3. Zítková Marie Eva: Co báby nevěděly

V kategorii, do níž byly zařazeny knihy naučné, místopisné či fotopublikace, ať již se snímky současnými, nebo historickými, kraloval Jan Lakosil s knihou Šumava krásná a smrtící. O druhou a třetí příčku se svorně podělily dva kolektivy autorů. Ondřej Fibich s kolegy si odnesl cenu za titul Jakub Bursa a jihočeská venkovská architektura a trio Kozák – Hajník – Šlégr bodovali s knihou Svět šumavských železnic.

– kategorie fotografické, naučné, odborné

1. Lakosil Jan: Šumava krásná a smrtící
2-3. Fibich Ondřej a kolektiv: Jakub Bursa a jihočeská venkovská architektura
2-3. Kozák – Hajník – Šlégr: Svět šumavských železnic

 

ŠUMAVSKÁ KNIHA ROKU / Cena Johanna Steinbrenera 2016

V minulém ročníku jsme zkusili více specifikovat zaměření knih. Soutěžilo se tedy ve třech kategoriích.

O pořadí rozhodovala pětičlenná porota ve složení Jan Cempírek, spisovatel, Hana Mrázová, ředitelka Městské knihovny v Prachaticích, Hana Soukupová, literární recenzentka Českého rozhlasu, Jan Viener, typograf a Knihkupectví Müller.

– kategorie beletrie, poezie:

1. Ditrych Břetislav: Hořce voní arnika
2. Nový Ivan: Šumavský triptych
3. Friedl Paul: Zrzka ze Šumavy

– kategorie naučné, odborné

1. Kintzl Emil, Fischer Jan: Zmizelá Šumava
2. Zavřel Petr, Kubů František: Zlatá stezka IV.
3. Fröhlich Jiří: Lidé od vody
3. Kunc Antonín: Tajemství šumavského podzemí

– kategorie fotoknihy (současné i historické)

1. Leiš Martin: Šumava na pohlednicích ateliéru Wolf
2. Roučka Zdeněk: Šumavou Karla Klostermanna
3. Rambousková Lucie, Hošek Vladislav: Šumava čarovná

Zvláštní cena poroty / Porota ve složení Jan Cempírek, spisovatel, Hana Mrázová, ředitelka Městské knihovny v Prachaticích, Hana Soukupová, literární recenzentka, Jan Viener, typograf a Knihkupectví Müller, Prachatice se rozhodla udělit zvláštní cenu poroty knize Luďka Němce „Krásná Hora, Schönberg im Böhmerwald s podtitulem Historie zapomenuté šumavské tkalcovské vsi“.

Zvláštní cena Šumavského pivovaru / V rámci druhého ročníku Šumava Litera získala kniha volarského spisovatele Romana Kozáka Další pohádky ze šumavských lokálek zvláštní cenu, kterou vyhlásil Šumavský pivovar Vimperk (sídlící mimochodem v ulici Steinbrenerova…). Majitelé pivovaru Ing. Ivan Hojdar a MUDr. Alena Hojdarová vybrali pohádky, protože je čte celá rodina, zejména jejich děti, které je mají ve velké oblibě…

 

Knihovnický vlak ECCE LIBRI 2017

BUDEME U TOHO… 2. 9. 2017/ Již podesáté prachatická knihovna  odstartuje mezinárodní  kulturní akci „Knihovna na kolech“. V sobotu 2. září 2017 vyjede z prachatického nádraží speciální literární vlak ECCE LIBRI. My budeme samozřejmě u toho… Potkáme se buď ve vlaku, nebo nás najdete v informačním stánku našeho festivalu Šumava Litera v Novém Údolí. V rámci akce ECCE LIBRI pro vás připravujeme – ve spolupráci s nakladatelstvím DriftBooks – speciální akci: budete si moci pomocí QR kódu z webových stránek stáhnout jednu e-knihu z nakladatelství DriftBooks zdarma. Podrobné informace získáte v již zmiňovaném informačním stánku Šumavy Litery!

Jaroslav Pulkrábek

Po celé trase vlaku, která pro velký zájem povede přes Vodňany, České Budějovice, Český Krumlov až do Nového Údolí, budou znít autorská čtení. Z dlouhého výčtu přihlášených bych jmenovala například Michala Viewegha, Ivo Šmoldase, Markétu Harazímovou, Jana Bauera, Hynka Klimka, Otomara Dvořáka, Milana Oulehlu, Jarmilu Manžukovou, Davida Jana Žáka, Jana Cempírka, Jaroslava Pulkrábka, Hanku Hosnedlovou, Františka Niedla, Jiřího Březinu…

Výletníci si také budou moct zazpívat s Lubomírem Hrdličkou, Martinou Pivoňkovou, Markem Šolmesem Srazilem, harmonikáři a v Novém Údolí s jihočeskou písničkářkou Pavlínou Jíšovou a Adélou Jonášovou. Rodinná dvojice matka a dcera představí v hodinovém koncertu publiku písně z alba „Pavlína Jíšová a přátelé – To já, písnička“, které mapuje 35 let působení Pavlíny Jíšové na hudební scéně. Na koncertě zazní i písně Adély Jonášové z jejího sólového alba „Dobrodruh“ . Program na hranici bude doplňovat kapela Brusné kotouče, kytarové duo Interholz – Čapek a soukromá hudební škola paní Maříkové z Českých Budějovic.

Poprvé budou ve vlaku připraveny tvůrčí dílny pro děti s paní ilustrátorkou Zdeňkou Študlarovou a výtvarnicí Věrou Štefánkovou. Spolek Slunečnice Vimperk cestou obohatí program keramickou dílnou. Dětští cestovatelé dostanou cestovní památníčky a bude pro ně připravena celodenní hra.

V Novém Údolí uvítají účastníky ECCE LIBRI zástupci informačního střediska ze Stožce a zástupci oddělení environmentální výchovy a vzdělávání Národního parku Šumava s programy nejen pro děti, ale s nabídkou map a propagačních materiálů Šumavy.

Návštěvníci si budou moci zakoupit jednak knihy od Knihkupectví Müller z Prachatic, vydavatele pana Váchy z Vimperku, spisovatele pana Fibicha z Malé Turné a vydavatele pana Stehlíka z Volar, ale také dřevěné, kované a další řemeslné výrobky.

Ve vagonu Pošumavské jižní dráhy zájemci shlédnou filmy o Šumavě.

Literární program připravují i němečtí partneři pro cestu vlakem a na stezkách KuLaMu v Haidmühle.

Pevně věříme, že nádherná jihočeská krajina a pohoří Šumava navodí jako vždy báječnou atmosféru a stanou se kulisou pro přátelská setkání, čtení a povídání.

Mgr. Hana Mrázová, ředitelka MěK Prachatice

 

Šumava… hranici přecházejte po půlnoci

V červnu přichází na trh nová kniha o Šumavě: Vilém Hrach – Šumava… hranici přecházejte po půlnoci

Anotace: Zdálo by se, že o osudech šumavských převaděčů přes hranici tvořenou železnou oponou i těch, kteří se sami pokusili o útěk, bylo již „všechno“ napsáno. Tato knížka vás ale přesvědčí, že tomu tak není.

Jednotlivé příběhy jsou navzájem provázány jak tematikou, tak i prolínáním osudů jejich protagonistů. A vylíčeny jsou nejen dramaticky, ale i mimořádně kultivovaným literárním jazykem, který k beletrizované literatuře faktu právem náleží, ale bývá poměrně vzácný. Nechybí hlubší souvislosti ani filosofická zamýšlení nad lidským osudem, dějinami.

Každý beletrizovaný příběh je podložen a dokumentován fakty a doplněn faktografickým komentářem, někdy značně rozsáhlým. Má to svou logiku, neboť autorovi se podařilo získat a využít dosud neprobádané archivní materiály, které náhodou unikly skartaci. A díky nim uvádí údaje dosud neznámé a někdy i podstatně koriguje dosud vžité představy, mj. o působení „Krále Šumavy“ Kiliana Nowotneho. Tato kniha příběhů je tudíž v mnoha směrech i faktograficky objevná.
Součástí knihy jsou reprodukce stěžejních archivních dokumentů, dobové fotografie a barevná příloha se současnými fotografiemi „starých míst“ od známého fotografa Šumavy Vladislava Hoška.

Kniha příběhů je rozdělena na dvě části nazvané Poslední cesta „Krále Šumavy“ (osm příběhů) a Proti proudu (šest příběhů).

Literární osou vyprávění první části (Poslední cesta „Krále Šumavy“) je poslední cesta Kiliana Nowotneho zvaného Král Šumavy s jeho skupinou, která vedla z Německa na území Československa do příhraničního města Vimperku v květnu 1950. Každé ze čtyř hlavních osob tohoto putování, včetně jejich pomocníků, je věnována samostatná kapitola.

Příběhy druhé části knihy (Proti proudu) mají širší rámec a kořeny některých z nich sahají až do doby okupace. Hlavně se však týkají období po roce 1948 a období padesátých let, kde „ti slušní polevili v ostražitosti a vlivem ztráty bdělosti se postupem času dostávali na rozhodující místa lidé, kteří v touze po moci byli schopni jakýchkoliv nečestných skutků“. I v této části se rozvíjejí dramatické osudy „všedních“ lidí, kteří se nenechali zlomit a každý po svém zlu čelili.

„Postava Kiliana, rodáka ze Šumavských plání, mě zaujala už tehdy, kdy jsem byl přítomen jako divák promítání filmu „Král Šumavy“ v sále kina v Sušici, kde měl film 25. 12. 1959 republikovou premiéru. Tehdy okresnímu městu se dostalo té cti proto, že režisér Karel Kachyňa vybral pro některé scény v přírodě místa z pohraničních částí tohoto okresu.

V Sušici jsem tehdy bydlel u rodičů a slýchal z různých stran zcela jiné verze příběhu, než byla ta promítaná na plátno. Cítil jsem, že ten pravý příběh bude zahalen tajemstvím, a tak tomu bylo ještě před několika lety, než se mně naskytla příležitost k pátrání v archivních dokumentech. Zásluhou pracovníka Archivu bezpečnostních složek byla k případu nalezena krabice, která shodou podivných náhod unikla skartaci a stala se předlohou k mé práci.“

Letošní Šumava Litera dostává jasné kontury

Jaro je tu v plné síle, léto přede dveřmi a podzim coby dup. A s ním i třetí ročník festivalu regionální literatury Šumava litera. Tentokrát tak trochu zacílený na literaturu dětskou, nicméně chybět samozřejmě nebude nic, co o Šumavě v posledních letech vyšlo ve všech možných žánrech. Připraven je opět doprovodný program včetně předfestivalového týdne, kdy vás čeká každý den nějaká ta šumavská lahůdka. A tak kdo si chce nakoupit knížky, které mu unikly, nechat si je podepsat od autora a nebo si s ním rovnou dát pivo, nechť si zaškrtne v kalendáři 18. listopad 2017!

Ukryli Keltové na Šumavě poklad

Představujeme nominované knihy… / Keltové – tajemní, mocní a někdy také obávaní. V boji odvážní, v řemeslech šikovní a vynalézaví. Pohybovali se téměř po celé Evropě. A nevynechali ani oblast dnešní Šumavy. Co je vedlo k tomu, že se zde usadili a žili? Byla to jenom nerostná bohatství, dostatek vody, lesů a hojnost zvěře? Nebo jim Gabreta, jak Šumavu nazývali, učarovala ještě něčím jiným? Podařilo se nám odhalit opravdu vše z naší dávné historie?

obalka-kniha

 

Jan Kaše – Ukryli Keltové na Šumavě poklad?
Nakladatelství: Mgr. Jarmila Bostlová JK BOOKS,
Plzeň 2015,
počet stran: 83,
ISBN: 978-80-906028-6-1

Jan Kaše založil speciální internetové stránky, propagující knihu Ukryli Keltové na Šumavě poklad?, kterou napsal o lokalitách spojených s keltským osídlením této části Čech a jejich odkazem přetrvávajícím do současnosti… (VIZ ZDE)

Od roku 2010 publikoval na serveru Novinky.cz několik internetových seriálů o Šumavě („Za tajemstvím zapomenutých šumavských vesniček“, „Tajemná a záhadná místa Šumavy“, „Za tajemstvím šumavských kopců“ či „Jarní putování Pošumavím“), ve kterých poutavým způsobem upozorňoval čtenáře na krásy a půvab šumavské přírody i historie.

Kniha „Lipno – krajina pod vodou“ byla představena veřejnosti

Křest knihy unikátních fotografií Lipno – krajina pod hladinou proběhl dne 4. srpna 2016 od 10.00 hodin v Restauraci Loděnice Lipno v Lipně nad Vltavou…

lipno 01Kniha ukazuje zmizelou podobu Vltavy a dávné šumavské přírody, měst a obcí na území dnešního Lipenska před výstavbou přehrady. Prostřednictvím 280 unikátních snímků převážně z Fotoateliéru Seidel, ale i od dalších fotografů, můžeme nahlédnout do míst, která jsou dnes skryta pod hladinou. Snímky pocházejí z let 1872–2015. Mnohé z nich jsou publikovány poprvé, jiné jsou sice již známé, ne však v předkládané kvalitě a souvislostech.
Lipenská krajina měla štěstí na řadu znamenitých fotografů. Nejprve přicházeli a fotili lidi, vesnice, památky a krajinu, protože to bylo jejich živností. Netušili, že zachycují scenérie, jež jednou pohltí jezero. Nezáměrně tak vytvořili celé svitky fotoreportáží ze zaniklého světa pod budoucí hladinou. Po generaci těchto většinou německých fotografů přišli čeští, kteří se už vědomě snažili na svých snímcích zachovat obraz zdejší krajiny, protože věděli, že Lipno brzy vše zatopí.

Při sestavování knihy se např. podařilo nalézt a sestavit dosud neznámé panorama krajiny kolem Horní Plané, nechybí nejstarší dochovaný snímek grafitových dolů z roku 1872, nejstarší pohlednice se zachycením Černé v Pošumaví z roku 1899, jediný Seidelův snímek starého Lipna či unikátní panoramatické záběry dokumentující postupující zátopu Frymburka.

Na portrétech Fotoateliéru Seidel můžeme pohlédnout do tváře zdejším osobnostem – hudebníkům, spisovatelům, aristokratům, politikům, ale i obyčejným lidem, kteří pracovali na nádraží v Nové Peci, žili tam, kde dnes stojí Marina, kudy pluje vltavický či hornoplánský přívoz, kde je frymburské přístaviště, ale i jinde… Nečekaným dobovým barevným akcentem jsou diapozitivy ze 40. let 20. století z Frymburska. Velmi atraktivní částí jsou dobové snímky ze stavby přehrady a hydroelektrárny, fotografie prvních zájezdů na Lipno, první plavby parníku na hladině nového jezera a další… Nechybí ani řada precizních leteckých snímků oblasti srovnávajících současnou podobu Lipenska s krajinou před napuštěním přehrady.

Fotografové zachytili portrét a tvář, dochované texty zase myšlenky a duši. Proto jsou v knize umístěny rovněž ukázky ze vzpomínek fotografovaných osob a z jejich literárního díla, které je zachyceno na stránkách elektronické knihy Jihočeské vědecké knihovny: Kohoutí kříž.

Tři autoři (Petr Hudičák, Zdena Mrázková a Jindřich Špinar) přistoupili ke knize se snahou zaměřit svůj pohled k tématu, které napadne většinu lidí, když se rozhlédnou po široké ploše Lipna. Co zůstalo pod vodou skryto? A jak to bylo s lidmi, kteří tu žili? S pomocí snímků známých i zapomenutých fotografů se autoři ponořili pod hladinu současnosti, aby se pokusili něco „vylovit“ z minulosti a ukázat to všem, které to zajímá. Kniha zaujme i svým grafickým zpracováním provedeným s velkým respektem k práci dávných fotografů, které je výsledkem práce renomovaného Tomáše Halamy. Vydání knihy doprovází i kalendář Musea Fotoateliér Seidel na rok 2017 – rovněž s dobovými snímky z Lipenska. V kalendáři jsou k vidění ty velkoformátové fotografie, které se do knihy již nevešly.

DSC_2681 DSC_2766