Co také vyšlo v roce 2017 o Šumavě aneb Tipy na vánoční dárek

Pokud hodláte své blízké potěšit knihou – v našem článku nabízíme tipy na tituly z letošní produkce… / V minulém roce vyšlo – dle výroční zprávy Svazu českých knihkupců a nakladatelů – zhruba 15 500 knih. Předpokládám, že tomu letos bude stejně. Vyznat se v knižním trhu je v podstatě práce pro odborníka. Sledovat, co vychází, je zdá se být téměř „sisyfovská“ záležitost. Na našich stránkách, které jsou součástí festivalu Šumava Litera, se pokoušíme sledovat vydané knihy se šumavskou tématikou. Těch například v roce 2016 vyšlo 32 – alespoň dle našeho pátrání, které samozřejmě nemusí být stoprocentní, neboť tu a tam vychází tituly téměř utajeně – (viz ZDE). Zdá se to jako zrnko písku uprostřed pouště, ale je třeba si uvědomit, že jsou to dvě až tři knihy měsíčně. A to určitě málo není.

Zajímá-li vás tedy šumavská literatura – sledujte průběžně naše stránky, nebo Facebook. Pokud zde nenajdete knihu, o které víte, dejte nám prosím vědět – viz kontakty. Děkujeme za vaši přízeň a budeme se těšit na setkání na čtvrtém ročníku festivalu, který se bude konat 17. 11. 2018 opět ve Vimperku.

Co také vyšlo v roce 2017 o Šumavě:

Cestopisy, průvodce, fotografie…

Šumava – krajina pod sněhem – Petr Hudičák, Zdena Mrázková, Jindřich Špinar (info)/ Knihou se vine příběh bratranců Paleczkových z roku 1923, který formou zápisů do deníků zachytil jeden z prvních přechodů Šumavy na lyžích.

Na dobových fotografiích z Fotoateliéru Seidel, ale i jiných autorů pečlivě zpracovaných grafikem Tomášem Halamou, je zachycena zasněžená tvář šumavské krajiny, jejích horských vrcholů, přírody, památek a život lidí v závěru 19. a v první polovině 20. století. Záběry života ve sněhu a mrazu dokreslují texty dávných i dnešních spisovatelů. Vše je orámováno příběhem bratranců Paleczkových z roku 1923 popisujícím formou deníkových zápisů jeden z prvních přechodů Šumavy na lyžích.

Na 260 stran, na 300 (často dosud nepublikovaných) fotografií z let 1870–2017, velkoformátové panoramatické snímky z minulého století i precizní letecké záběry ze současnosti od fotografa Libora Sváčka. Každý ze tří autorů – Petr Hudičák, Zdena Mrázková a Jindřich Špinar – přistupuje k tématu šumavské zimy trochu jinak. Jeden je neúnavným průvodcem po krajině zapadané sněhem, druhý strážcem odkazu otce a syna Seidelových a třetí pátrá po osudech skrytých za snímky dávných Šumavanů. Společně připomínají s pomocí dobových vzpomínek, literárních textů z knihy Kohoutí kříž a hlavně s pomocí fotografií svět zapadlých vesnic a samot na svazích a vrcholech staré Šumavy.

Šumava Františka Malocha – Ke kolébce zlatonosné Otavy – Martina Kožíšek Ouřadová a Vladimír Kožíšek (info)/ Významný plzeňský botanik František Maloch se v létě roku 1916 vypravil na Šumavu. Jeho putování po sto letech zopakovali Martina Kožíšek Ouřadová a Vladimír Kožíšek. Spojením starého Malochova textu s fotografiemi a poznámkami současných autorů vznikla kniha… Dva cestopisy, které dělí sto let…

 „Báječné je, že vše popsal a vydal v podobě textu nazvaného Ke kolébce zlatonosné Otavy. Text okouzluje autorovým nadšením,“ míní Martina Kožíšek Ouřadová a dodává, že se svým mužem vypravili podle Malochova sto let starého textu na Šumavu v letech 2015 a 2016: „Chodili jsme Šumavou, místa fotili a zaznamenávali své postřehy.“ Na mnoha fotografiích figuruje loutka, která zosobňuje profesora Malocha. Manželé ji vytvořili podle jediné profesorovy dochované fotografie uložené v Národopisném muzeu Plzeňska.

Tajemství šumavských vod III. – Marita Haller, Petr Mazný, František Nykles, Josef Pecka, fotografie Jaroslav Vogeltan (info)/ Kniha volně navazuje na velmi úspěšnou řadu „Tajemství šumavských vrcholů“ a zejména na publikace „Tajemství šumavských vod I.“ (2015, řeky Vydra, Křemelná, Ostružná, Řezná, Úhlava a jejich přítoky) a „Tajemství šumavských vod II. (2016, Otava, Vltava, Schwarzenberský kanál). Třetí díl je zaměřen na šumavská jezera, nádrže a slatě na obou stranách hranice.

Průvodce Šumava, Bavorský les, Mühlviertel – Petr Mazný, Eva Haunerová, Tomáš Bernhardt, Marita Haller, Franziska Stölzel / Plzeňské nakladatelství Starý most vydalo prvního průvodce celou Šumavou – od české přes bavorskou po rakouskou. Jde o lexikon, který popisuje 600 míst, k nim je 600 fotografií a dále je tam spousta aktuálních praktických informací z české, bavorské i rakouské strany

„Všechno, co je něčím zajímavé, tak tam má své heslo, od populárních taháků po neznámá místa,“ říká spolumajitele nakladatelství Starý most Petr Mazný. Kapesní průvodce do batohu je určen spíše pro lidi, kteří se na Šumavu vrací opakovaně a chtějí tam toho zažít více. „Jako jediný přináší všechny tři oblasti Šumavy v jednom svazku. To nebylo nikdy předtím,“ uvedl Mazný. Podle něj se lidé v poslední době vracejí zpátky k tištěným průvodcům a mapám a klesá počet návštěv internetu.

Šumava: na pohlednicích Joži Pospíchala knihkupce v Sušici… – Martin Leiš / Kniha představuje Šumavu a město Sušici v době první republiky, kdy docházelo k rozmachu turistického ruchu a k výstavbě turistických chat a rozhleden.

Rozhledny a chaty vznikaly v nejvyšších partiích Šumavy díky činovníkům Klubu československých turistů. Jedním z nich byl Josef (Joža) Pospíchal, který se velkou měrou zasloužil o zpopularizování a zpřístupnění Šumavy veřejnosti. Toto šťastné období trvalo necelých dvacet let a bylo nenávratně přerušeno nejprve mnichovskou dohodou, připojením Sudet ke třetí říši, poválečným odsunem původních obyvatel, Vítězným únorem, zřízením hraničního pásma, železné opony a vojenských újezdů Dobrá Voda a Boletice a po roce 1989 přísnou ochranou přírody na území CHKO a NP Šumava. Většina chat KČST, německých hostinců, hájoven a turistických tras, které sloužily turistům, se po roce 1948 ocitla v místech veřejnosti nepřístupných. Do dnešních dnů se tyto objekty a turistické chodníky až na vzácné výjimky nedochovaly. Ty, které přežily ve světě lesních samot při státní hranici, stále nejsou ani dvacet šest let po sametové revoluci turistům zpřístupněny. Naštěstí máme možnost připomenout si toto období alespoň díky šumavským pohlednicím, tzv. dopisnicím, Joži Pospíchala. Pojďte si tedy prohlédnout Šumavu tak, jak ji na svých pohlednicích zachycoval Joža Pospíchal, knihkupec v šumavské Sušici a aktivní člen sušického odboru Klubu československých turistů.

Šumava známá i neznámáPetr David, Vladimír Soukup / Kniha se zabývá tamější přírodou, historií i památkami a odhaluje, jak Šumava dokáže na člověka působit a jaká tajemství skrývá. Vedle známých turistických center a historických měst (Vimperk, Prachatice) si připomeneme i zaniklé osady a vesnice, místa, která byla dlouhá roky veřejnosti nepřístupná – právě na Šumavě přece byla ta nejostřeji střežená hranice, pověstná „železná opona“. Vedle známých přírodních lokalit (Boubínský prales, Černé a Čertovo jezero) nechybí vyprávění o oblastech, kam zdaleka tolik návštěvníků nepřijde (Milešický prales), o místech znovuobjevených v posledních desetiletích (Prášilské jezero, jezero Laka, Plechý a Plešné jezero, pravý břeh Lipenské přehrady), o úžasných technických dílech (Schwarzenberský kanál), o originální architektuře (volarské domy). Závěrečnou kapitolu tvoří přehled značených turistických cest a tipy na nejhezčí výlety.

Šumaváci… Aneb Žijí mezi námi

Šumava domovemIvo Stehlík & kolektiv / Šumava se v posledních letech stala oblastí střetu protichůdných zájmů a rozdílných názorů na to, jak by s touto jedinečnou krajinou měl člověk zacházet. Kniha Šumava domovem nabízí pohledy třiceti sedmi místních obyvatel nejrůznějších profesí na soužití lidí se zdejší přírodou. Práce na publikaci začala před dvěma lety během bouřlivé diskuse o budoucnosti Národního parku Šumava. Teď je téměř hotova.

„Možná se dozvíte něco nového o tom, jak se tu lidem žije, o lese, o národním parku, o kůrovci, o tom, proč je důležité alespoň na malém kousku naší země zachovat divočinu a možná zahlédnete mezi řádky i střípky jímavé krásy… Pokud se tak stane, tahle kniha nevznikla nadarmo,“ říká její nakladatel Ivo Stehlík a dodává: „Nechceme na vydávání knihy čerpat dotace a granty, kniha vychází bez jakékoliv podpory od státu nebo nevládních organizací. Jsme tedy odkázáni jenom na přízeň potenciálních čtenářů…“ Texty doprovází dvě stovky fotografií, včetně několika historických snímků z rodinných archivů, které nebyly doposud nikde publikovány.

 

ŠumaváciPřemysl Čech / Kniha Šumaváci autora Přemysla Čecha je volným pokračováním úspěšné knihy Trefen šumavským genem, oceněné i v soutěži Šumava Litera 2016. S ohledem na zájem čtenářů jezdil autor na besedy a vyprávěl o knize a o té „své“ Šumavě. Nemohl si přitom nevšimnout, že naprostá většina ohlasů a debat o knížce se vždy stočila na kapitoly, ve kterých připomínal šumavské osobnosti. Postupně si uvědomoval, že podobných postav zná víc, a že by možná stálo za to, přiblížit i jejich osudy. Výběr osobností pro knihu Šumaváci je autorovou ryze subjektivní záležitostí. Ale bylo podstatné, že všichni nosí Šumavu ve svém srdci, něco pro ni udělali, nebo o ní umějí zajímavě vyprávět. Celý rok za nimi jezdil po šumavských chalupách, scházel se s nimi v hospodách, ateliérech i na hradech…

Šumavské povídání aneb co v kronikách nenajdete 2Jaroslav Pulkrábek / Tady někde to musí být. Jen kdyby pořád nepršelo. Dobré dvě hodiny jsem se prodíral houštím promočený na kost, než jsem to našel. Hromada kamení, děravý hrnec a pár střepů. A také zbytky usazení hřídele mlýnského kola. Tak tady to bylo. Tady žil ten mlynář, o kterém mi vyprávěl kostelník, co mu zbořili kostel. Ještě najít tu jabloň. Déšť už mi nevadil. Střípek po střípku jsem si dával dohromady zapomenutý příběh a co chybělo, dolepil vlastní fantazií. Možná to bylo trochu jinak. Možná se to ani nestalo. Ale to není zas tak důležité. Lidé odcházejí, touhy, sny, bolest i úsměvy v krajině zůstanou. A také prožitá lidská zkušenost. Stačí jen zavřít oči a znova uslyšíte klapot mlýnského kola, jenž vypráví příběhy skutečné i neskutečné. Plné ponaučení i varování. Vážné i veselé. Jen umět naslouchat…

 

Hranice – tam i zpátky…

Šumava… hranice přecházejte po půlnociVilém Hrach / Králem Šumavy je letos určitě Vilém Hrach. Nová kniha mapuje poúnorové útěky z Československa… Vilém Hrach ve své knize nazvané „Šumava… hranice přecházejte po půlnoci“ shromáždil dramatické příběhy pašeráků i sedláků, Čechů a Němců, hrdinů i donašečů. Prvotina devětasedmdesátiletého autora je podepřena podrobnou znalostí lokality a roky bádání v archivech.

Ostnaté dráty, čerstvě vysídlené vesnice, třídní boj v nejvyhrocenější podobě. Mezi Skyllou pohraničních hlídek s nabitými zbraněmi a Charybdou zrádných močálů nedokázal proniknout na Západ jen tak někdo. Respektovaným esem byl Kilian Nowotny. Právě na něho, na legendu zvanou Král Šumavy, láká Hrach své čtenáře. Oprávněně. Zejména o posledním Kilianově přechodu hranic, už tolikrát umělecky zpracovaném, dokázal autor přinést nové poznatky.

Vilém Hrach má jako právník cit pro detail. Nenechá se uchvátit tím, že mnohé archivní materiály nalezl jako první – i ty podrobuje kritickému rozboru. Stejně jako jedinečná svědectví pamětníků, která získal. Autor důsledně rozlišuje fakta a domněnky. Tam, kde se pouští do interpretací, opakovaně připomíná, že jde jen o možný výklad událostí. (celý článek viz Aleš Palán)

Písecká spojka krále Šumavykniha o píseckých pobytech krále ŠumavyJan Měšťan / Knihu vydalo písecké Nakladatelství J&M. Její autor Jan Měšťan připomněl, že král Šumavy Josef Hasil pravidelně přecházel přísně střeženou státní hranici a spolupracoval se skupinou lidí na Písecku, Vimpersku a Prachaticku. „V říjnu 1951 se dva týdny ukrýval v Píseckých horách v penzionu U Malířských, v turistické chatě na Živci a na chatě u řeky Otavy nedaleko Borečnice,“ říká Jan Měšťan

Mluvíme-li o šumavské hranici je možná potřeba upozornit i na tuto knihu. V určitých kruzích společnosti stále trvá ona podivná (lakonicky řečeno zvrácená) nostalgie za obdobím, kdy naši republiku – obepnutou ostnatými dráty – hlídali SUPi (samostatně útočící psi) a bdělí, ostře ozbrojení pohraničníci, připravení pálit po svých spoluobčanech (titulní obrázek knihy je docela výmluvný…). Malinko mi to připadá, jako by své paměti vydávali členové ostrahy koncentračního tábora v duchu: „Vždyť to přeci byla jen práce, plnili jsme rozkazy a v lágru i na cimře byla mezi námi – kluky – švanda, to vám musíme povyprávět…“ Mno… knihu jsem nečetl a ani číst nehodlám, nemohu tedy soudit, v čem spočívá onen „poněkud jiný pohled na Pohraniční stráž“. Udělejte si případně obrázek sami…

Z historie 10. brigády pohraniční stráže Volary – Zdeněk Šmída / Kniha mapuje běžnou službu šumavských pohraničníků… Jak vypadala Šumava u hranic v 50. letech od Mokrůvek za Modravou po Lipenskou přehradu?

„Publikace přichází na knižní trh v době, kdy jsou soustavně vydávány texty věnující se železné oponě a zabývající se jednotlivými případy narušení státních hranic – lakonicky řečeno, zabývající se případy použití zbraně. Mým cílem bylo zdokumentovat poněkud jiný pohled na Pohraniční stráž, který je veřejnosti mnohdy cizí – totiž povšechný život pohraničníků na jednotkách a jejich služba,“ vysvětlil autor Zdeněk Šmída. Ten již má za sebou dvě knihy – Vývoj českých státních hranic, Šumava-Modravské pláně. „Rád se toulám v pohraničí – dokumentuji pozůstatky historických i současných hranic, zaniklé osady a v neposlední řadě tu část historie, která je nazývána jako železná opona. Můj děda Václav sloužil na Šumavě v úseku Volarské brigády v 50. letech. V neposlední řadě jsem měl přístup k celému množství archiválií a materiálů. Všechny tyto pohnutky byly hlavním důvodem k sepsání publikace, na které jsem pracoval u stolu i v terénu od roku 2012,“ řekl Šmída.

Něco pro malé a menší…

Hurá na Šumavu (průvodce pro děti i rodiče)Petr Mazný / Netradiční šumavský průvodce, který je určený především pro malé návštěvníky tohoto pohoří. Vysvětluje, jak vznikla Šumava, proč se tak jmenuje, jaká tam žijí zvířata, ale hlavně přináší tipy na výpravy na nejzajímavější místa, které zvládnou i děti. Většina fotografií je od Jaroslava Vogeltanze, ilustrace vytvořila Soňa Brabencová.

Davídek – příhody chlapce ze Šumavy (2. díl) – Ivo Nový / Davídek, kluk ze Šumavy jde do školy. Nemůže se ani dočkat, až z toho onemocní. Z hájenky je to do školy kus cesty a Davídek zažívá po cestě i ve škole různá dobrodružství, seznamuje se s novými kamarády a prožije první rok, na jehož konci jsou vysněné prázdniny a cesta k babičce. Před našima očima ožívá svět malých dětí před cca 60-70 lety, svět bez mobilů a počítačů, svět klukovských pranic a opravdového vesnického života.

Příběhy z jižních Čech (Lipensko) Povídání losí babičkyPechoušek Pavel, Študlarová Zdeňka / Vydejte se spolu s losími sourozenci Aldem a Poli na toulky po jižních Čechách, krajem kolem vodní nádrže Lipno. Je to úžasný kout naší země, kde se dají v hlubokých voňavých lesích prožít skvělá dobrodružství. Na svých cestách se losíci setkají s roztodivnými postavičkami a strašidly z oblasti Lipenska, ničeho se však nezaleknou a nakonec se sejdou i se svým tatínkem, kterého celou dobu hledali. Na předsádkách najdete nádhernou mapku oblasti, kudy losíci bloudili.

A nakonec něco k jídlu…

Tradiční svátky a recepty ze šumavské vesnice – Lucie Kohoutová / Nová publikace inspirovaná Šumavou je volným pokračováním úspěšné kuchařky Recepty ze šumavské vesnice. Autorka se tentokrát věnuje připomenutí svátků a tradic, spojených s touto malebnou krajinou. Události jsou citlivě provázané s původními recepty, které autorka, jak je jejím zvykem, poctivě vyzkoušela. Kniha je bohatě doplněna barevnými fotografiemi nejen jídel, ale i krás šumavské přírody. A opět nechybí ani příběhy z památných míst, pověry a pranostiky. K dostání v eshopu www.dona.cz, nebo u knihkupců.

Recepty ze šumavské vesniceLucie Kohoutová / Kuchařka plná tradičních šumavských receptů, předávaných po dlouhá léta z generace na generaci, ale i receptů současné kuchyně. Autorka je řadí podle ročních období od jara do zimy, vzhledem k dostupnosti surovin, nevynechává ani vaření o svátcích, jako jsou Vánoce, Velikonoce, masopust. Kniha je doplněna povídáním o Šumavě a lidových zvycích, pověstmi a tajemnými příběhy, text doplňuje spousta fotografií nejen jídel, ale i krásné šumavské krajiny. Kuchařka vznikla na základě autorčiných webových stránek, které se těší velké návštěvnosti a oblibě čtenářů a přímo vyzařuje autorčinu lásku k Šumavě, k její historii i současnosti.