Napsali o nás

Šumava Litera – vybráno z médií:

NAČTI A ČTI… poznej Šumavu očima spisovatelů, nabádá slogan na dvou desítkách samolepek rozmístěných po celé Šumavě. A další se již připravují. Pomocí čtečky takzvaných QR kódů se totiž můžete přesvědčit jak místo, na kterém se právě nacházíte, viděl a zažíval ve svém díle některý z autorů románů, povídek či dokonce detektivek..

Projekt „Šumava literární“ pokračuje i v letošním roce…

(publikováno Prachatický deník 21. 7. 2016 – ZDE)

qr noviny

 

Šumava Litera 2015

d

 

Nové QR kódy na deseti místech Šumavy
ČRo – České Budějovice – 5. 10. 2015

Pavlína FENDEKOVÁ, moderátorka: Na deseti místech Šumavy najdete od dneška nové QR kódy. Jejich pomocí můžete nahlédnout do knížek, které vypráví o šumavské přírodě nebo lidských osudech. Projekt Šumava literární popisuje ředitel kulturního střediska ve Vimperku Jaroslav Pulkrábek.

Jaroslav PULKRÁBEK, ředitel kulturního střediska ve Vimperku: Při načtení vás to přesune na stránku, kde je úryvek z té konkrétní knížky, která se týká toho místa. V tuto chvíli je připraveno 10 QR kódů, je to v podstatě od Březníku po Plechý. Jsou tam klasicky jako Klostermann, ale i současníci jak pan Žák. To je vlastně novej styl jak poznávat Šumavu prostřednictvím literatury.

* * *

Šumava literární
Události v regionech – Praha, ČT 1 5. 10. 2015

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka: Příběhy šumavských převaděčů a hajných nebo historky ze zaniklých horských vesnic teď přiblíží projekt Šumava literární. Přímo v románových místech najdou turisté takzvané QR kódy. Ty odkazují na úryvky z knih dřívějších i současných spisovatelů. osoba: Celou noc esenbáci slaví. Dostali přece Hasila, Krále Šumavy. Ráno jejich radost vyprchá. Dozvědí se, že dostali Hasila, ale Bohumila. Josef jim před nosem frnknul zpátky do Německa.
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor: A právě tenhle příběh se odehrál na hřbitově v Českých Žlebech v 50. letech. Skutečného Krále Šumavy tady připomíná pamětní deska a knížka Davida Jana Žáka. Po osudu Bohumila Hasila tady dodnes pátrá i jeho synovec Jaroslav.
Jaroslav HASIL, : Tam je tolika věcí pravdivejch tak, jak mi to vykládal, když jsem byl jako dítě a i třeba od rodičů, takže ta knížka má obrovský význam pro, já si myslím, moc lidí.
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor: Úryvek z románu už teď ale návštěvníci Českých Žlebů nemusí hledat v knize. Stačí si do mobilu nebo tabletu naskenovat QR kód. A příběh zobrazit. Podobných míst je teď na Šumavě celkem deset.
Jaroslav PURKRÁBEK, ředitel MKS Vimperk: Když půjdete na Březník, načtete si tam, jak hajný Kořán vylézá z hájovny. Na tý čtečce máte i obálku knížky, z který je to knížky, na který je to straně.
Pavel HUBENÝ, ředitel Správy NP Šumava: Směřujeme jednoznačně k beletrii, k tomu oslovit člověka emocí nebo opravdu klasickým dílem nebo dobrým dílem.
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor: A nejde jen o knihy současných spisovatelů. Mezi prvními příběhy nesmí chybět třeba díla Karla Klostermanna. Kódy s odkazy teď budou postupně přibývat. Do roka by se jich na Šumavě mělo objevit kolem stovky. Společný projekt správy parku a kulturního střediska ve Vimperku je zároveň zahájením 1. Ročníku festivalu Šumava Litera. A také tradičního Týdne knihoven. Zdeněk Mlnařík, Česká televize, Šumava.

* * *

Jak potkat Krále Šumavy? Stačí mobil
Českobudějovický deník – 6. 10. 2015

Šumava – Je tam někde pochovaný bratr Krále Šumavy Josefa Hasila. A kdo teď přijde ke hřbitovu v Českých Žlebech s chytrým telefonem, může si o tom přečíst. Začal totiž projekt Šumava literární, díky němuž poznají návštěvníci tamní historii, současnost, lidské osudy i přírodu. Zatím na deseti místech najdou štítky v podobě samolepek nebo destiček,na nichž bude QR kód. Když ho načtou na mobil, nasměruje je na stránku, kde se nachází literární úryvek týkající se onoho místa. Roli šumavského průvodce převezmou jak díla klasická od Václava V. Tomka, Karla Klostermanna, Ladislava Stehlíka, tak i současná Davida Jana Žáka nebo Martina Sichingera.

„Je připravena první desítka míst od Plešného jezera po Březník a přibudou další. První je hřbitov v Českých Žlebech a úryvek z knihy Davida Jana Žáka Návrat Krále Šumavy,“ řekl mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák. Další QR kódy jsou u fary v Horní Vltavici, na Horské Kvildě či u školy v Borových Ladách. Otevírá se tak zajímavá možnost, jak se něco dozvědět o Šumavě. Lidé se seznámí s místem tak, jak ho v knihách popsali spisovatelé. Stačí telefon s aplikací na čtení QR kódů. „Ten nápad se mi hodně líbí, je to výborná propagace literatury a Šumavy. Věřím, že to přivítají tisíce návštěvníků, kteří si buď přímo v terénu připomenou pasáže knih, které četli, nebo se seznámí s novými,“ hodnotí David Jan Žák.

Podobně mluví ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený. Projekt považuje za úžasný nápad. „Šumava je plná zajímavých, veselých, bohužel i tragických lidských i přírodních příběhů, které zachytili různí autoři během nejméně dvou století. Návštěvníci se ale k těm dílům málokdy dostanou. Tímto projektem je s nimi seznámíme, a to přímo v místech, kde se děj odehrává.“

Vyšlo také v: Jindřichohradecký deník; Písecký deník; Českokrumlovský deník; Prachatický deník; Strakonický deník; Táborský deník

* * *

Festival Šumava Litera ocení nejlepší knihy z loňska
Prachatický deník – 16. 10. 2015

ROZHOVOR: Lidé mohou poznávat kraj prostřednictvím knihy. K tomu podle Jaroslava Pulkrábka stačí telefon s internetem, na knihy odkáží cedulky s QR kódem

Vimperk – Město je bránou Šumavy. Pořadatelé víkendového festivalu Šumava Litera 2015 proto hledali, čím by brána byla jiná, charakteristická, jedinečná a tedy zapamatovatelná. O festivalu jsme si povídali s jedním z pořadatelů Jaroslavem Pulkrábkem.

PD – Proč tedy knihy? Přesněji Šumava a knihy. Nebo ještě lépe knihy o Šumavě?

Možná, že jsem trochu ovlivněn tím, že žiji na Vimpersku, ale nenapadá mě jiné místo v republice, jež by si mohlo nárokovat titul Město knih. I když už to dnes nemusí být tak úplně pravda. Ale je zde snadno uchopitelná tradice, která si o to doslova říká.

PD – Přibližte, jaký bude program…

Jde vlastně o tři části. První je festival samotný. Dnešnívečer patří spisovatelům. Jde o jakýsi neformální seminář na téma Šumava jako literární fenomén. Hosty budou i ředitel Jihočeské vědecké knihovny či ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu. Zítra se koná hlavní část, kdy bude na pozadí doprovodného programu příležitost setkat se s autory, či nakoupit si knihy. Večer předáme cenu Johanna Steinbrenera za knihu o Šumavě za rok 2014, vyhlásíme výsledky studentské literární soutěže a opět je přichystán doprovodný program.

PD – A další části?

Jestliže festival je záležitostí několika dní v roce, druhé dvě mají celoroční uplatnění. Existuje web sumavalitera. cz, kde je katalog knih o Šumavě a pak myslím docela zajímavý projekt Šumava literární.

PD – To není totéž jako Šumava litera?

Šumava literární je další z možností, jak poznávat Šumavu. Tentokrát prostřednictvím knih. Na různých místech najdete cedulky s QR kódy, a když si je přes telefon načtete, tak se zobrazí úryvek z knihy vztahující se k onomu konkrétnímu místu. Například když přijedete na hřbitov v Českých Žlebech, přečtete si úryvek z knihy Davida Jana Žáka Návrat krále Šumavy o tom, jak zastřelili a zde pohřbili Bohumila Hasila.

PD – K tomu je ale potřeba telefon s internetem. Co ti kteří jej ještě nemají?

Internet v telefonu má dnes již mnoho lidí a pro ty je to určeno. To je stejné, jako bychom čekali s otevřením cyklostezky na to, až si všichni koupí kolo.

PD – Takže jste spojili síly s Národním parkem?

Pochopitelně, protože se zde naše zájmy protínají a bylo by nelogické nevyužít ohromných zkušeností a možností, které Správa parku má. Jde o společný projekt se společným cílem. Ukázat trochu jinou Šumavu.

PD – Festivalová část nese podtitul Šumava zamyšlená…

Hlavním hostem letošního ročníku je Blanka Stehlíková, dcera básníka a malíře Vladislava Stehlíka, jenž je autorem trilogie Země zamyšlená. Vrámci festivalu je připravena beseda, vernisáž výstavy kreseb Vladislava Stehlíka a křest trilogie v elektronické podobě s novými ilustracemi. – Zmínil jste, že udělíte cenu Johanna Steinbrenera, o co vlastně jde a kdo ji může získat? Shromáždili jsme všechny knihy o Šumavě z minulého roku, o kterých jsme se dozvěděli, a ty rozdělili do dvou kategorií. Vprvní jsou díla odborná, populárně naučná, místopisná, knihy historických i uměleckých fotografií. Druhou tvoří próza a poezie. Porota vybere po jedné knize z každé kategorie. Odměnou je cena, kterou vyrobila vimperská sklárna. Tím chceme připomenout sklářskou tradici města.

PD – Kdo na festival přijede?

Pozvali jsme domácí autory, pány Szpuka, Hajníka, Kadocha, Hoška nebo z Volar Romana Kozáka. Dále to jsou například Vladimír Horpeniak, Hynek Klimek, Emil Kintzl, Ondřej Fibich, David Jan Žák a další.

* * *

ŠUMAVA LITERA 2015 – MARTIN SICHINGER S KNIHOU MEYROVO SKLO
web čítárny.cz / 29. 10. 2015

Nejlepší šumavský román roku byl vyhlášen ve Vimperku, kde se uskutečnil literární festival Šumava Litera 2015, setkání spisovatelů, nakladatelů, knihkupců, čtenářů a milovníků Šumavy. V rámci projektu byla vyhlášena cena Johnanna Steinbrenera pro nejlepší knihu o Šumavě vydanou v roce 2014, a to ve dvou kategoriích. V kategorii zastupující díla prozaická a básnická zvítězil Martin Sichinger s Meyrovým sklem.

V kategorii, do níž byly zařazeny knihy naučné, místopisné či fotopublikace, ať již se snímky současnými, nebo historickými, kraloval Jan Lakosil s knihou Šumava krásná a smrtící.

Kniha Meyrovo sklo aneb Kam před Rudou armádou schováte svůj poklad? – Nový román z prostředí Šumavy od renomovaného spisovatele Martina Sichingera, držitele Literární ceny Knižního klubu. Několik dní po invazi v srpnu 1968 ohlásí sovětská vojenská delegace návštěvu ve vimperské sklárně. Důstojníci si chtějí prohlédnout sklo, které se posílalo carevně Kateřině Veliké, a navázat přátelské styky s dělníky-komunisty. V posledním okamžiku však jeden z místních sklářů pochopí, co je účelem bratrské návštěvy, a vzácné sklo skryje na místě, kde by ho nikdo nehledal…
Příběh o hledání tohoto pokladu je možné také číst jako příběh šumavského sklářství, které od předválečných vítězství na světových výstavách došlo v důsledku socialistického hospodářství a následné privatizaci k úplnému krachu.

Meyrovo sklo / Martin Sichinger / Vydalo nakladatelství 65. pole roku 2014, 1. vydání

Martin Sichinger (1947)
se narodil ve Vimperku, absolvoval plzeňskou pedagogickou fakultu. Jeho romány jsou zasazeny do krajiny jižních Čech. Cukrový klaun (2008, Literární cena Knižního klubu) vypráví skutečný příběh chlapce, který marně bojuje s překupníky drog. Smrt Krále Šumavy (2011) popisuje cestu dvanáctiletého chlapce do bavorského Röhrnbachu, kde žil král pašeráků Kilián Nowotný. Duchové Šumavy (2012) rekonstruují případ strážmistra Jana Firmana, který na konci roku 1946 brání své město proti trofejnímu oddílu ministerstva vnitra i bavorským pašerákům.
Martin Sichinger žije v Praze, je ženatý, má tři děti a pracuje jako učitel.

* * *

a053

 

 

 

Šumava literární přiblíží různá místa Šumavy

 ŠUMAVA – 6. října 2015 – 10:04 – Návštěvníci Šumavy mají novou jedinečnou možnost jak poznávat toto území. Díky projektu Šumava literární se přímo v terénu seznámí s daným místem tak, jak ho ve svých literárních dílech popsali různí autoři. Stačí k tomu pouze chytrý telefon, ve kterém je aplikace na čtení QR kódů.

 

   Na různých místech regionu, více či méně známých, se budete setkávat s malými štítky v podobě samolepek nebo destiček, na nichž bude QR kod. Při načtení na mobil vás nasměruje na stránku, kde se nachází literární úryvek týkající se onoho konkrétního místa, samozřejmě doplněný o identifikační data knihy a fotografii obálky.

   „Je to vlastně velmi jednoduchý, ale na druhou stranu velmi funkční projekt, který nás napadl společně s nakladatelstvím Driftbooks při vydávání e-knih o Šumavě,“ vysvětluje autor projektu Šumava literární ředitel Městského kulturního střediska Vimperk Jaroslav Pulkrábek.

   Prostřednictvím QR kodů a úryvků z knížek se tak otevírá další možná cesta, jak poznávat historii i současnost, lidské osudy i přírodu Šumavy.
„Je to úžasný nápad. Šumava je totiž plná zajímavých, veselých, bohužel i tragických lidských i přírodních příběhů, které zachytili a popsali různí autoři během, nejméně dvou století. Návštěvníci Šumavy se ale k těm dílům málokdy dostanou. Tímto projektem je s nimi seznámíme a to přímo v terénu, v místech, kde se děj odehrává. Opravdu jsem rád, že my jako Správa parku máme možnost být součástí Šumavy literární, protože Šumava není jen úchvatná příroda, ale také kultura, poezie a stovky příběhů,“ říká ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.

   Roli šumavského průvodce přímo v terénu díky tomuto projektu tak přebírají jak díla klasická od V.V. Tomka, Karla Klostermanna, Ladislava Stehlíka, tak i ta současná Davida Jana Žáka nebo Martina Sichingera.
„Ten nápad se mi hodně líbí, je to výborná propagace literatury a Šumavy zároveň. Věřím, že to přivítají tisíce návštěvníků, kteří si buď přímo v terénu připomenou pasáže knih, které četli, nebo se seznámí s novými publikacemi, které ještě neznají,“ hodnotí projekt spisovatel David Jan Žák, autor knihy Návrat Krále Šumavy, ve které je zmíněn hřbitov v Českých Žlebech, kde najdete jeden z prvních deseti rozmístěných QR kódů.

   Další QR kódy jsou v této chvíli rozmístěny například u Plešného jezera, u fary v Horní Vltavici, na Horské Kvildě, u školy v Borových Ladách nebo na Březníku. „Další budou určitě přibývat. Nechceme jimi zaplavit Šumavu, to není cílem, ale několik desítek jich ve finále určitě bude. Limitující je pouze to, jak rychle dokážeme přečíst ta díla, která o Šumavě vyprávějí. Musíme je totiž přečíst celé a vybrat to, na co chceme v terénu odkázat. Tady je určitě i prostor pro širokou veřejnost, která by nám s tím mohla pomoci a na jednotlivá díla a určité odstavce či kapitoly nás upozornit, třeba prostřednictvím e-mailu,“ vyzývá Jaroslav Pulkrábek.

   Šumava literární svým způsobem startuje první ročník projektu ŠUMAVA LITERA, která má ambici propojit genius loci Šumavy a Vimperka, tedy krajinu s tradicí knihtisku a to v podobě regionálního knižního festivalu literatury o Šumavě. Samotný festival, který pořádá Městské kulturní středisko Vimperk, vyvrcholí 16. – 17. října 2015 a předchází mu předfestivalový týden akcí jak literárních, tak filmově literárních. Více na www.sumava-litera.cz. Zde mimo jiné najdete jak program, tak katalog šumavské literatury nebo informace o ceně Johanna Steinbrenera za nejlepší knihu o Šumavě za uplynulý rok.

PRACHATICKONEWS12141174_859029447526691_1523699456742956959_o