Výstava „Karel Klostermann“

Vimperk – galerie Happy Coffee / Jubilejní výstava k 170. výročí narození Karla Klostermanna – vernisáž 5. 3. 2018 od 18.00 hod / Výstava potrvá od 6. do 31. března 2018

Karel Klostermann, „básník Šumavy“…

Karel Klostermann, „básník Šumavy“, spisovatel oblíbený nejen starší generací. Od jeho narození uplynulo letos v únoru rovných sto sedmdesát let… / Ačkoliv Karel Faustin Klostermann (1848 až 1923) spatřil světlo světa 13. února 1848 v rakouské obci Haag am Hausruck, oba rodiče měli šumavské kořeny – maminka Charlotta pocházela z rodu zámožných šumavských sklářů Abelů, otec MUDr. Josef Klostermann byl selským synkem ze svobodné rychty z Hrádků u Srní. Rodina nebyla zrovna malá, z dvanácti dětí se dospělosti dožilo deset. Kvůli otcově lékařské praxi se často stěhovali, Karel se tak už coby jednoroční batole ocitá v Sušici, následují Žichovice u Rabí, znovu Sušice, Štěkeň a Kašperské Hory.

Na dráhu literáta nastupuje poměrně pozdě, teprve okolo čtyřicítky, už dříve se však věnuje drobné žurnalistice. Nejprve německy, později výhradně v českém jazyce. Klostermann, to je Šumava, její svérázné obyvatelstvo i nádherná příroda. Mimochodem „básník Šumavy“, objevující pro své čtenáře česko-bavorské pomezí, je i jakýmsi prvním ekologem – jako jeden z prvních upozorňuje na nebezpečí neuvážených lidských zásahů do přírody.

„Ale jedno si Šumava podržela: působí jako melancholická píseň, která nezadržitelně proniká do srdce. Bez přestání se před námi rozprostírají lesy a slatě a vyprávějí nám epopej, která nemá obdoby, epopej o zaniklém a zanikajícím obřím rodu, který nechala příroda vyrůst a pak ho nemilosrdně zničila. Zní tady píseň a máte-li pozorný sluch, neujde vám smysl jejích tónů; a země před vámi rozevírá poučnou knihu s nespočetnými stránkami. Staré kmeny a staré pařezy pokrývající půdu jsou vesměs popsány rozpukaným písmem; zdá se být tajuplné, a přece je zlehka čitelné.“ (Karel Klostermann – Črty ze Šumavy)

Je tomu 170 let (13. února), kdy se narodil jedinečný vypravěč a spisovatel Karel Klostermann. Nejen, že dokázal mistrně přiblížit nehostinné prostředí a život tehdejší Šumavy, ale také dokonale vykreslit tehdejší nezbytné spolužití Čechů a Němců. Jeho dobu a prostředí, stejně jako jeho soukromý život, přibližuje plzeňská výstava, která k tomuto výročí vznikla – Karel Klostermann – spisovatel Šumavy.

1885 – začíná publikovat své německy psané povídky v listě „Politik“

1890 – vychází jeho prvá a jediná německy psaná kniha pod názvem „Böhmerwaldskizzen“, očekávaný úspěch se však nedostavuje a autor publikuje následně povídku „Rychtářův syn“ už jako svou první zveřejněnou práci českou

1892 – vydává svůj první román „Ze světa lesních samot“, vzápětí oceněný výroční cenou České akademie

1898 – v lednu umírá jeho první žena, v prosinci se znovu žení s Betty Juránkovou, vdovou po českém továrníkovi

1901-1919 – v rozmezí těchto let vydává deset románů a deset povídkových souborů; pět z celkem čtrnácti jeho románů získává přitom výroční cenu České akademie

1907 – kolem tohoto roku se stává jedním z devíti radních města Plzně, referentem pro městskou péči o zdraví, pro lidové knihovny a čítárny, jakož i členem komise pro turistický ruch

1919 – získává na doživotí právo pobytu na zámku knížete Windischgrätze ve Štěkni

Poslední roky života tráví v Plzni, na léto pak nikdy neopomene odjet do jihočeské Štěkně, kterou si zamiloval už za otcova působení u knížete Windischgrätze. Také Karel Klostermann se přátelí se štěkeňským knížetem, a často pobývá u něj na zámku. Dodržuje pravidelný režim – ráno budíček o půl šesté, poté psaní, rybaření a koupání v řece Otavě.

Na jejím břehu se seznámí se strakonickým malířem Dvořákem „Šumavským“, který si Klostermannovo dílo natolik oblíbí, že namaluje rovnou celou sérii padesáti obrazů podle jeho povídek.

Se stářím bohužel přicházejí choroby – nemocné srdce, špatné plíce a zhoršující se zrak. Karel Klostermann umírá 16. července 1923 na štěkeňském zámku, kde jej po vyvlastnění Windischgrätzova majetku pozemkovou reformou nechají na prosbu knížete dožít nové majitelky, řeholní sestřičky Anglické panny.

Štěkeň na svého Klostermanna nezapomněla. Na zámku dnes najdete Klostermannův pamětní pokoj, v zámeckém parku jeho dub, nechybí samozřejmě ani pamětní deska. Kolem městečka vede Klostermannova naučná stezka…

Přes své přání spočinout ve Štěkni je „básník Šumavy“ slavně pohřben na plzeňském hřbitově.

zdroj: kohoutí kříz.org