Téma letošního X. ročníku je "Křesťané a pohané na Šumavě a v Bavorském lese". Hlavní festivalový týden 11.–16. 11. 2024.

Tato sekce bude aktivní v den otevírání literárních pokladů Šumavy a Bavorského lesa 15. září.

tema_back_07

Přehled oceněných knih

Historie festivalu

Podpora a záštita

tema_back_16

Festivalové poroty

Mezinárodní porota

Rozhoduje o udílení hlavní festivalové ceny Šumava Litera za významný přínos pro rozvoj česko-německo-rakouské spolupráce.

Porota pro českojazyčné knihy

Rozhoduje o udílení cen Johanna Steinbrennera ve třech českojazyčných kategoriích.

Porota pro německojazyčné knihy

Rozhoduje o udílení ceny Johanna Steinbrennera za nejlepší německojazyčnou publikaci.

Vybrané knihy, nominované jednotlivými porotami na ceny v ročníku 2023

Knihy, kvalifikované do soutěže ročníku 2023

Celkem [94] • českojazyčné [61] • německojazyčné [33]
  • První podmínka pro zařazení do nominace je rok vydání. Do soutěže nominujeme pouze první vydání dané knihy.
  • Druhá podmínka se týká oblasti, které se kniha věnuje. Tady jsme Šumavu pojali nejenom zeměpisně, ale i kulturně. A tak z české strany pokrývá zájmové území jak samotné pohoří, tak i šumavské Podlesí a Novohradské hory, tedy celé okresy Český Krumlov, Prachatice, jižní dvě třetiny okresu Klatovy, jižní příhraničí okresu Strakonice, kam Podlesí ještě částečně zasahuje a jižní výběžky okresů Domažlice (vrchovina Jezvinecký les) a České Budějovice (zbylé území PP Novohradské hory).
    Z německé strany tvoří zájmové území část Východního Bavorska, tj. východní třetina okresu Cham, celé okresy Regen a Freyung-Grafenau a severovýchodní polovina okresu Passau.
    A konečně na rakouské straně jde jednak o část Horního Rakouska (celý okres Rohrbach, většina okresů Urfahr-Umgebung a Freistadt) a část Dolního Rakouska (západní čtvrtina okresu Gmünd).
    Mapa zájmového území.
  • Důležité: Knihu, která splňuje výše uvedené předpoklady, lze nominovat již v roce vydání, soutěží ovšem až v následujícím roce od roku vydání.
gala_p_ossi_adam_1

Foto: Harpuna.com

Soutěž

Přehled ocenění, o něž se knihy a projekty mohou ucházet. Hlasovat můžete i vy!

 Šumava Litera

Mezinárodní cena za významný přínos pro česko-německo-rakouskou spolupráci.
Šumava je místem, kde po staletí žili ve svornosti a přátelství obyvatelé, mluvící česky a německy a rozkládá se na území Česka, Německa a Rakouska. Tato cena symbolizuje svornost, přátelství a sousedskou spolupráci na území 3 sousedních zemí, mluvících 2 jazyky, nyní pod 1 společnou evropskou střechou.

 Cena Johanna Steinbrenera

Tato cena se udílí ve čtyřech kategoriích:
– Beletrie a poezie
– Populárně naučné publikace
– Výtvarné publikace

– Nejlepší německojazyčná publikace o Šumavě a Bavorském lese

 Síň slávy

Pro osobnosti či projekty se zásluhami o šumavskou regionální literaturu. Může být udělena pouze žijící osobě. Jedné osobě může být udělena pouze jednou.

 Zvláštní cena

Pro významný počin na poli regionální literatury Šumavy a Bavorského lesa. Udílí poroty a organizační výbor (nemusí se nutně udílet pravidelně).

 Cena Šumavská ozvěna

Cena vzešlá z hlasování návštěvníků tohoto webu. Hlasovat můžete zde.

 Šumava virtuální

Ocenění pro weby či projekty, existující v digitální formě. (nemusí se nutně udílet pravidelně).

Oceněné knihy v loňském ročníku

IX. / 2023

Cena Johanna Steinbrenera

BELETRIE A POEZIE
Divoká honba – Příběh ze Šumavy z časů, kdy se budoval ráj a Bůh si zakryl tvář

Šesták Jiří: Divoká honba – Příběh ze Šumavy z časů, kdy se budoval ráj a Bůh si zakryl tvář

POPULÁRNĚ NAUČNÉ PUBLIKACE
Rožmberská hrobka – Příběh hledání

Šindelář Jiří: Rožmberská hrobka – Příběh hledání

VÝTVARNÉ PUBLIKACE
Fotografie – Motivy šumavské a pošumavské

Milfort Martin: Fotografie – Motivy šumavské a pošumavské

NEJLEPŠÍ NĚMECKOJAZYČNÁ PUBLIKACE O ŠUMAVĚ A BAVORSKÉM LESE
Die Mühle

Dumont Rena: Die Mühle

Další udělené ceny

 SÍŇ SLÁVY
Stehlík Ivo

Stehlík Ivo

ŠUMAVSKÁ OZVĚNA )))
Hory Matky Boží – Královské horní město 1522–2022

& kol.: Hory Matky Boží – Královské horní město 1522–2022

 ŠUMAVA VIRTUÁLNÍ

Porota se rozhodla neudělit v této kategorii žádnou cenu.

Mezinárodní porota pro cenu Šumava Litera za významný přínos pro česko-německo-rakouskou spolupráci

placeholder user
Peter Becher

porotce
*1952

Mnichov, studoval germanistiku a dějiny.

Od roku 1986 působí ve spolku Adalbert Stifter Verein, od roku 2019 jeho předsedou. Je členem českého PEN klubu.

V češtině vyšly knihy Pražský deník a Touha po harmonii, životopis Adalberta Stiftera.

placeholder user
Katharina Eisch-Angus

porotce
*1962

Frauenau, působí jako profesorka Ústavu pro kulturní antropologii a evropskou etnologii na univerzitě ve Štýrském Hradci.

Je autorkou knihy Die Grenze, 1993, zachycující život na česko-bavorské hranici v osmdesátých a devadesátých letech ninulého století.

placeholder user
Gerhard Hopp

porotce
*1981

Cham, studoval politické vědy, od roku 2013 je členem Bavorského zemského sněmu a zabývá se rozvojem evropské integrace.

Je autorem několika detektivních románů.

placeholder user
Renata Jachs

porotce
*1972

České Budějovice, studovala germanistiku, žije ve Freistadtu a působí jako učitelka v Bad Leonfeldenu.

placeholder user
Tomáš Kafka

porotce
*1965

Praha, studoval historii na Karlově univerzitě, působil jako první český ředitel Česko-německého fondu budoucnosti v Praze.

Od srpna 2020 je mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Německu.

placeholder user
Petr Koura

porotce
*1978

Klatovy, je historik a politolog, působí na univerzitě v Ústí nad Labem a věnuje se nejnovějším českým dějinám.

Je autorem řady historických publikací a předsedou spolku Collegium Bohemicum.

placeholder user
David Stecher

porotce
*1969

Praha, studoval germanistiku, působil jako ředitel Českého centra v Mnichově, v roce 2009 založil a do roku 2012 vedl České centrum v Tel Avivu.

Od roku 2012 je ředitelem Pražského literárního domu německých autorů.

Mezinárodní porota byla ustanovena v 8. ročníku festivalu v roce 2022.

Porota pro českojazyčné knihy

placeholder user
Jan Štifter

předseda poroty
spisovatel

Spisovatel a novinář, narozený 1984 v Českých Budějovicích.

Absolvent oboru Kulturní dějiny na Univerzitě Pardubice, vedle prózy se věnuje odborným textům, mapuje dějiny domů a jejich obyvatel. Od roku 2013 vede jihočeský časopis Barbar, spolupracuje s Českým rozhlasem.

Žije v Českých Budějovicích, s manželkou Evou mají čtyři děti.

placeholder user
Eva Buryanová

porotce
knihovnice

Narodila se v Semilech. Vystudovala gymnázium a Střední knihovnickou školu v Brně. Celý život pracuje jako knihovnice. Ředitelkou vimperské knihovny je od roku 2015.

placeholder user
Jan Cempírek

porotce
spisovatel

Narodil se a žije v Českých Budějovicích. Vystudoval Lesnickou fakultu VŠZ Brno. Procestoval na 40 zemí světa. Od roku 1995 pracuje pro média.

Je autorem čtyř publikovaných knih.

Provozuje regionální vydavatelství Pikador Books (2014), kde vydává beletrii zaměřenou na beletrii se vztahem k jihočeskému regionu. 

Založil českobudějovický společenský magazín BUDLive (2016), jako prostor pro kvalitní regionální publicistiku. 

placeholder user
Tomáš Egermaier

porotce
knihkupec

Narodil se v říjnu 1960 v Plzni. Vyučen knihkupcem v Luhačovicích, nástavba s maturitou tamtéž, do roku 1990 zaměstnanec St. podniku Kniha Plzeň.

Od roku 1991 provozuje Knihkupectví Šumava v Sušici.

placeholder user
Hana Soukupová

porotce
etnografka

Vystudovala obor etnografie a folkloristika na FF UK v Praze. Byla 25 let autorkou, redaktorkou a dramaturgyní literárních a dokumentárních pořadů ČRo, které získaly řadu ocenění.

Napsala několik knih, podílela se na vydání různých audioknih. V letech 2014 – 2016 byla porotkyní kategorie próza výročních cen Magnezia Litera.

Jako etnografka je spoluautorkou nové stálé národopisné expozice jižních Čech v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích.

placeholder user
Jan Viener

porotce
typograf

Narodil se ve Vimperku do polygrafické rodiny. Po základní škole se vyučil sazečem a nastoupil do vimperských tiskáren. Tam pracoval až do jejich uzavření v roce 2003 na různých pozicích. Po té se rozhodl poznat svět a vyrazil do Asie hledat inspiraci. Jelikož ale neuměl nic jiného, než polygrafické řemeslo, založil si vlastní grafické studio. V současné době pracuje na zakázkách svého studia a vlastní firmu, která se zabývá zajišťováním výroby náročnějších knih pro tuzemské i zahraniční nakladatele.

V ročnících 2015–2018 byli členy poroty: Marie Pešková, knihkupkyně Vimperk; Hana Mrázová, knihovnice Prachatice; sestry Müllerovy, knihkupkyně Prachatice a Jan Cempírek jako předseda poroty. Do roku 2021 byla členkou poroty Martina Kunclová, knihkupkyně Plzeň.

Porota pro německojazyčné knihy

placeholder user
Rudolf Hartauer

porotce
*1949

Studoval pedagogiku.

Působil na řadě škol.

Od roku 2015 je členem spolku Böhmerwaldheimatkreis Prachatice.

Od roku 2018 je hlavním redaktorem časopisu Der Böhmerwald.

Žije v Ambergu v Horní Falci.

placeholder user
Dr. Gernot Peter

porotce
*1962

Studoval ekonomii ve Vídni.

Pracuje u Raiffeisen Bank jako IT manažer.

Vede spolek Böhmerwaldheimatkreis Prachatice.

Vydává časopis Der Böhmerwald.

Je ředitelem Šumavského muzea ve Vídni a zástupcem ředitele Böhmerwaldbund ve Vídni.

Žije v Krems v Dolním Rakousku.

placeholder user
Roland Pongratz M.A.

porotce
*1971

Studoval pedagogiku.

Je ředitelem Zemědělského muzea v Regenu.

Řídí Kultur&Konzept, kulturní agenturu v Regenu.

Založil a řídí „drumherum – Das Volksmusikspektakel" (největší a nejvýznamnější festival lidové hudby v Bavorsku).

Žije v Regenu v Bavorském lese.

placeholder user
Martin Sichinger

porotce
*1967

Studoval pedagogiku.

Spisovatel a programový ředitel mezinárodního festivalu Šumava Litera.

Založil a řídí spolek Knihy über Grenze, který se věnuje přeshraniční kulturní spolupráci.

Žije v Praze a ve Vimperku.

placeholder user
Heinrich Vierlinger

porotce
*1942

Průvodce národního parku Bavorský les a milovník přírody.

Letos už po dvacáté vedl poutníky z Bavorska na Svatou horu u Příbrami.

Nositel řady vyznamenání za česko-německou spolupráci.

Žije ve Freyungu v Bavorském lese

Porota pro německojazyčné knihy byla ustanovena v 7. ročníku festivalu v roce 2021.

Proč regionální literární festival?

Šumavský literární festival se zaměřuje na propagaci a popularizaci regionální jihočeské, bavorské a hornorakouské literatury s důrazem na Šumavu.

Představuje místní malá nakladatelství, spisovatele zde narozené či spisovatele, kteří se ve svém díle Šumavy dotýkají. Představuje Šumavu jako domov různých literárních postav, Šumavu jako místo literárních toulek…

Je na dobré cestě stát se místem setkání milovníků dobrých knih a krásné divoké přírody.

Proč zrovna Vimperk?

Vimperk je město knihy. Tedy mimo jiné. Je druhým místem v Čechách, kde se začaly tisknout. Právě ve Vimperku totiž Jan Alacraw již v roce 1484 vytiskl dvě latinsky psané knihy a k tomu i první český tištěný kalendář. Na tuto tradici v roce 1855 navázal Johann Steinbrener a knihy z Vimperka brzy doslova zaplavily svět.

Vimperk je bránou Šumavy, kterou již od poloviny 13. století střeží hrad, později přestavěný na zámek. Není jistě náhodou, že právě ve Vimperku sídlí správa Národního Parku Šumava.

A když spojíte vimperskou knižní tradici a zde začínající Šumavu, zrodí se Šumava Litera. Literární fenomén, jenž u nás nemá obdoby.

Literatura nezná hranice

Šumavské hřebeny po mnoho století dotvářely zemské hranice a dnes jsou rozmezím tří států. Dlouhých 40 let byla tato hranice zcela neprostupná a pokus o její překročení znamenal v tom úplně nejhorším případě smrt.

Dnes jsme s Německem a Rakouskem dobrými sousedy pod společnou evropskou střechou a právě Šumava Litera je jedním z prostředků, kterým máme možnost lépe poznávat mimo jiné i problematické kapitoly ze společných dějin, pochopit a vyrovnat se s někdejšími rolemi ve vlastní minulosti.

Je i jedním z kamínků, kterým můžeme rozvíjet prozatím skrovnou mozaiku vzájemných vztahů a posilovat vzájemné porozumění i pouto sdíleného Evropanství.

gala_p_ossi_adam_1

Foto: Petr Marek

Historie

To bylo tak…

S nápadem uspořádat setkání všech šumavských autorů přišel Petr Čmerda z Volar, který v roce 2008 založil své internetové nakladatelství Driftbooks. Při putování po literárních festivalech v Čechách ho pak napadlo, že v jižních Čechách nic podobného neexistuje a spolu s Janem Cempírkem přemýšleli už v roce 2013 nad formou festivalu, který by byl lokální a spojený více se Šumavou.

V roce 2015 na sebe organizaci festivalu vzalo město Vimperk v osobě ředitele Městského kulturního střediska Jaroslava Pulkrábka. A první ročník Šumavy Litery byl na světě.

Od roku 2019 jsou spolupořadateli festivalu také spolky Šumava Litera a Knihy über Grenze.

Podpora festivalu Šumava Litera

Záštita nad festivalem Šumava Litera 2024

Mgr. Martin Baxa
ministr kultury ČR

Martin Baxa se narodil v roce 1974, vystudoval Masarykovu univerzitu, obor učitelství dějepisu a zeměpisu. Byl primátorem města Plzně a od roku 2021 je ministrem kultury České republiky.

Děkujeme, je to pro nás velká čest a pocta.

"Žádnou z nich bych nevyměnil za ten důvěrně známý pohled ne nepodobný milostnému objetí z rozeklaných šumavských skalin."

Johannes Urzidil